Československo po II. světové válce

27.05.2013 10:01

poválečná orientace Československa na SSSR
prezident Edvard Beneš
předseda vlády Zdeněk Fierlinger (bývalý velvyslanec v Moskvě)
místopředseda vlády Klement Gottwald (předseda KSČ)
zákaz některých politických stran (fašistické, kolaboranské i nehodící se...)
ostatní strany - nuceně sdružené do Národní fronty Čechů a Slováků
(v Čechách - ČSSD, Čs. strana národně socialistická, ČSL, KSČ,
na Slovensku - Demokratická strana, Komunistická str. Slovenska, Strana práce, Strana svobody)
v poválečné vládě - každá povolená strana stejný počet zástupců
                          - komunisté dvojnásob (KSČ a naoko samostatná KS Slovenska)
květen, červen 1945 - divoký odsun, násilnosti na německém obyvatelstvu
později organizovaný odsun německého obyvatelstva (asi 3 miliony)
odsun maďarské menšiny ze Slovenska už se neuskutečnil
do prvních voleb - vláda vydáváním dekretů prezidenta republiky (150 dekretů - konfiskace a trestání kolaborantů, ztráta či úprava státního občanství, znárodnění finančních ůstavů, klíčového průmyslu, dolů a podniků nad 500 zaměstnanců)
říjen 1945 - Prozatimní národní shromáždění - příprava voleb

květen 1946 - první poválečné volby - vítězství komunistů (přes 40% hlasů)
Klement Gottwald - předseda vlády - obsazení důležitých ministerstev
začátek 1948 - ČSR Stalinem přinucena odmítnout Marshallův plán
komunistické čistky v armádě a SNB (Sbor národní bezpečnosti), skryté zavedení cenzury, hospodářské problémy, chybná zemědělská politika, neúroda 1947, populistická opatření komunistů před blížícími se volbami (jaro 1948), vměšování Stalinského SSSR

20. únor 1948 - demise 12 nekomunistických ministrů (ČSSD podpořila komunisty)
komunistický nátlak - sjezd závodních rad, manifestace, vytvoření Lidových milicí (nelegálně vyzbrojené ze skladů SNB), ministr obrany L. Svoboda přiznal své členství v KSČ (tehdy pro vojáky protizákonné) - armáda pořádek nesjedná
25. února 1948 - prezident Beneš přijal demisi a pověřil Gottwalda sestavením nové vlády
- počátek komunistického totalitního režimu

10. března 1948 - podivná smrt nekomunistického ministra Jana Masaryka (asi zavražděn komunisty či ruskou NKVD)
Sociálně demokratická strana včleněna do KSČ
květen 1948 - nová ústava
první nesvobodné volby - jediná kandidátka (70% komunistů)
abdikace Beneše - červen 1948 - prezidentem Gottwald
pronásledování odpůrců, vznik StB (Státní bezpečnost), změny zákonů
TNP (tábory nucených prací), PTP (Pomocné technické prapory v armádě)
od roku 1949 - násilná kolektivizace zemědělství (kulaci)
1949 - založena RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci)
politické procesy - justiční vraždy
konec 1948 - proces s Heliodorem Píkou (bývalý velitel čs. jednotek v SSSR)
1950 - popravena Milada Horáková - 4 rozsudky smrti - protesty ze zahraničí
1952 - proces s Rudolfem Slánským (generální tajemník ÚV KSČ) - 11 rozsudků smrti (ministr zahraničí Klementis)
1953 - zemřel Stalin - po dvou týdnech Gottwald (údajně se nastydnul na pohřbu)
prezidentem Antonín Zápotocký
1953 - měnová reforma - okradení obyvatelstva - násilné potlačení protestů

1957 - prezidentem Antonín Novotný
od konce 50. let  - kritika Stalinova kultu osobnosti, uvolňování
1960 - nová ústava - uzákoněna vedoucí úloha KSČ, změna názvu na ČSSR (socialistická)
1968 - prezidentem Ludvík Svoboda

pražské jaro 1968 - Alexander Dubček, reformní komunisté, „socialismus s lidskou tváří“
výzva Dva tisíce slov (spisovatel Ludvík Vaculík)
v noci z  20. na 21. srpen 1968 - vojenská invaze „spřátelených armád“
únos reformních členů vedení KSČ do Moskvy - za nimi odjel prezident Svoboda
po nátlaku - podepsali  tzv. moskevské protokoly - souhlas s „dočasným“ umístěním sovětských jednotek na našem území


Gustáv Husák - nový vůdce komunistů
říjen 1968 - Československo federací
zavedení volných sobot (několikrát do roka ale vyhlašovány pracovní soboty)
16. 1. 1969 - na protest se na Václavském náměstí upálil student Jan Palach
(později student Jan Zajíc a reformní komunista Evžen Plocek)
březen 1969 ČSSR porazila SSSR na Mistrovství světa v hokeji - demonstrativní oslavy - represe

proces normalizace - zbavování se reformátorů
1970 - vydáno Poučení z krizového vývoje
1975 - prezidentem předseda ÚV KSČ Gustáv Husák
namísto represí - zvýhoňování loajality ke komunistům (prestižní zaměstnání, školy, rekreace...)
1977 - hnutí Charta 77 - výzva k dodržování závazků dodržovat lidská práva (helsinská konference)
po procesu s kapelou Plastic People of Universe

perestrojka v SSSR - slábnoucí vliv SSSR
nový tajemník ÚV KSČ - neschopný Milouš Jakeš
od roku 1988 sílící protesty v Praze (Palachův týden apod.) - policejní zásahy
podepisována petice Několik vět (a petice proti ní...)
1989 - rozpad východního bloku, útěky východních Němců přes ČSSR
17. listopadu 1989 - násilné potlačení studentské demonstrace
stávka studentů a divadelníků, Občanské fórum (OF), slovenská Veřejnost proti násilí (VPN)
masové demonstrace v Praze a později ve všech městech
rozpad komunistické moci - sametová (něžná) revoluce - obdiv ve světě
25. listopadu 1989 - KSČ se oficiálně vzdala moci
27. listopadu 1989 - dvouhodinová generální stávka


prezident Husák rezignoval - nová vláda OF, VPN a KSČ
Alexander Dubček (symbol Pražského jara) předsedou Federálního shromáždění
29. prosince 1989 - prezidentem zvolen Václav Havel (spisovatel, disident a chartista)
1990 - rozpuštěno RVHP, 1991 - rozpuštění Varšavské smlouvy
odchod sovětských vojsk - poslední v létě 1991
privatizace hospodářství, restituce (vracení znárodněného majetku)

po volbách 1992 - narůstají rozpory se Slovenskými politiky (pomlčková válka)
1. 1. 1993 - rozdělení země na Českou republiku a Slovenskou republiku
1999 - vstup ČR do NATO
2004 - vstup ČR do Evropské unie