Elektrický odpor
Elektrický odpor je fyzikální veličina charakterizující schopnost elektrických vodičů vést elektrický proud.
Velikost odporu závisí na materiálu (měrný elektrický odpor), přímo úměrně na délce vodiče, nepřímo úměrně na obsahu průřezu vodiče, a na teplotě (odpor vodičů se vzrůstající teplotou stoupá - kladný teplotní součinitel elektrického oporu / odpor polovodičů, uhlíku a některých speciálních slitin kovů naopak se vzrůstající teplotou klesá - záporný teplotní součinitel elektrického odporu).
Elektrický odpor má vždy kladnou hodnotu. Dobré vodiče kladou malý odpor, špatné vodiče kladou velký odpor.
Převrácená hodnota elektrického odporu je fyzikální veličina - elektrická vodivost.
Ohmův zákon:
Elektrický proud I v kovovém vodiči je přímo úměrný elektrickému napětí U mezi konci vodiče:
fyzikální jednotka R - elektrický odpor / jednotka elektrického odporu - ohm - značka Ω
Rezistor
(odpor) je pasivní elektrotechnická součástka, která se projevuje elektrickým odporem. Důvodem pro zařazení rezistoru do obvodu je obvykle snížení velikosti elektrického proudu nebo získání určitého úbytku napětí.
Reostat
dělič napětí, potenciometr - rezistor, jehož odpor lze měnit
