Velká francouzská revoluce

Dobytí Bastilly

Maxmilián Robespierre - vůdce jakobínské diktatury

popravčí nástroj gilotina

1789 - 1799 (od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem)

Tehdejší absolutistická monarchie ve Francii byla během ní nahrazena lidovládou a republikánstvím. Francouzská katolická církev byla donucena k radikální reformě. Obecně je vnímána jako hlavní přelomový bod evropských dějin, znamenala přechod od absolutismu k občanství a ustavení všech lidí jako hlavní politické síly.

Od 17. století měla Francie velké hospodářské problémy. Ze tří stavů - šlechta, duchovenstvo, měšťané - platil daně jen tzv. třetí stav. To vedlo k politickému sporu, který vyvrcholil při svolání generálních stavů.

V úterý 14. července 1789 ráno Pařížané zaútočili na Invalidovnu, kde získali zbraně a pro střelný prach vyrazili do Bastilly. Přestože tu tehdy bylo jen 7 vězňů (4 padělatelé, 2 šílenci a skandály opředený Markýz de Sade), je tato událost považována za začátek Velké francouzské revoluce. Pevnost totiž byla symbolem Francouzské monarchie a její dobytí způsobilo otřes v celé Evropě.

Od roku 1880 je 14. červenec ve Francii státní svátek.

Nepokoje se potom rychle rozšířily do ostatních měst a na venkov. Ústavodárné shromáždění zrušilo stavovská privilegia - srpnové dekrety - rovnost před zákonem, daně platili všichni, zrušení poddanství a přijalo Deklaraci práv člověka a občana.

Nejradikálnějším politickým klubem se stali jakobíni (scházeli se v knihovně kláštera sv. Jakuba).

V létě 1791 se král Ludvík XVI. pokusil uprchnout do ciziny. Byl odhalen, ale většina poslanců stejně ještě chtěla zachovat konstituční monarchii.

Znepokojené Rakousko a Prusko vyzývaly k vojenskému zásahu proti Francii. V dubnu 1792 proto Francie vyhlásila Rakousku válku.

V srpnu 1792 došlo k povstání, král byl sesazen a uvězněn a v září byla vyhlášena republika. Král Ludvík XVI. byl odsouzen a v lednu 1793 popraven. Francie se dostala do válečného stavu s většinou Evropy. Špatné situace využili jakobíni a v červnu 1793 se zmocnili vlády. Jakobínská diktatura, Výbor pro veřejné blaho Maximiliena Robespierra prosluli svým terorem a pošlapáním původních ideálů revoluce. Tisíce většinou nevinných podezřelých byly odsouzeny k smrti. V říjnu 1793 byla popravena i královna Marie Antoinetta.

V červenci 1794 Francouzi znovu povstali a Robespierre se stovkou stoupenců byli sami gilotinováni.

Francie začala uzavírat mír se sousedy, 1795 byla přijata nová ústava a výkonnou moc dostalo pětičlenné direktorium.

1795 se potůlačením monarchistického povstání proslavil Napoleon Bonaparte. Ten 9. listopadu 1799 za souhlasu většiny provedl státní převrat, jako první ze tří konzulů stanul v čele Francie a tím revoluce skončila.